Poškozený krovOpravit, nebo vyměnit za nový?

• Co je nákladnější? Poškozený krov vyměnit za nový, nebo jej opravit?
• Jak moc je náročná oprava krovu napadeného dřevokaznými škůdci?

Abychom si mohli na otázky odpovědět, je nezbytné odborné posouzení stavu dřevěné střešní a stropní konstrukce. Podle rozsahu jejich poškození, resp. napadení dřevokaznými škůdci nebo mechanického poškození, určíme rozsah a náročnost nutných oprav a zda bude lepší krov zrekonstruovat, nebo vyměnit za nový.

Ve většině případů lze však krov zachránit a jeho oprava bude levnější než stavba nové střešní konstrukce, která je nadto vždy spojena s výměnou nebo přeložením střešní krytiny. Průměrná úspora při opravě krovu namísto výměny je 70 % ceny.

Pokud byly tesařské práce provedeny kvalitně, pak je životnost krovu (i jiných dřevěných konstrukcí objektů) velmi dlouhá, což dokládají mnohé nádherné, např. roubené nebo hrázděné stavby, které přečkaly staletí. Při správné péči, údržbě a ošetření dřeva, a péči o kvalitní krytinu a odvětrání půdních prostor, vydrží dalších mnoho staletí. Uvědomme si, že např. některé dřevěné konstrukce hradů z 15. století slouží dodnes.

S tím úzce souvisí absence ošetření konstrukce proti biotickým škůdcům nebo její neodborné, nedostatečné provedení s nízkým a krátkodobým účinkem.

Největším nepřítelem dřevěných konstrukcí, který je v podstatě původcem všech následných starostí, je v první řadě voda. Pokud totiž do střešní konstrukce zatéká nebo je vlhkost v půdním prostoru dlouhodobě příliš vysoká a tím pádem postupem času dřevo hnije, tvoří takto vlhké prostředí doslova ideální podmínky pro šíření dřevokazných hub a plísní, ale i dřevokazného hmyzu, kteří dávají převážně přednost dřevu změklému právě působením vody.

Náročnost opravy poškozených dřevěných konstrukcí se odvíjí od rozsahu poškození, ale v každém případě se vyplatí, protože uspoříte nejen finanční prostředky, ale také čas a odpadne vám celý náročný průběh stavby a pokládka střešní krytiny. V neposlední řadě pak samozřejmě v případě historických budov zachráníte původní konstrukci a zachováte tak pro další generace něco z kvalitní práce našich předků. Na závěr je potřeba dodat, že aby životnost dřevěné konstrukce stavby byla co nejdelší a abychom předešli jejímu poškození, je nezbytné ji pravidelně kontrolovat a v případě potřeby, dle posouzení odborníka, provádět opakované preventivní ošetření proti biotickým škůdcům. Pokud však dřevěná konstrukce bude kvalitně tesařsky provedená a kvalitní bude i péče o ní, může mít mnohem delší životnost než např. železná konstrukce nebo betonová stavba.