12 otázek a odpovědíohledně stavu střechy

Poznat napadení dřevokazným hmyzem je většinou snadné. Rozpozná jej téměř každý, a to podle výletových otvorů. Co už je těžší, rozpoznat napadení dřevokaznou houbou. Lze ji odhadnout pomocí jejího postupného zbarvení do hněda, dále podle hranolkovitého rozpadání se struktury dřeva, které je na lomu hladké a lesklé a ztrácí svou pevnost. Často se však stává, že při určitých, pro dřevomorku nepříznivých podmínkách probíhá hniloba pouze uvnitř trámů, a povrch dřeva je tedy pro oko zdánlivě neporušený!

Poznat aktivní napadení lze podle výletových otvorů a požerku u otvorů. Někteří na sebe upozorní i hlučným křoupáním. Jestliže škůdci zaútočili ve velkém, chodbičky se spojují, vznikají větší otvory s drtí a požerkem.

Jasným příznakem, že dřevo nebylo odborně ošetřeno, anebo bylo ošetřeno špatně, jsou pochopitelně dřevokazní škůdci v aktivním stádiu. Některé firmy přidávají do roztoku, kterým ošetřují dřevo, barvivo, aby bylo zřejmé, že k ošetření došlo. Pokud sami neidentifikujete aktivní napadení ani nevíte, zda bylo dřevo ošetřeno nebo jak je tomu dlouho, nezbývá než odborné ošetření zajistit.

• Pevnost konstrukce z pohledu napadení dřevokaznými škůdci závisí pochopitelně na rozsahu napadení. Dřevokazný hmyz způsobuje při dlouhodobém napadení úbytek profilu dřeva. Dřevo v důsledku požírání podléhá destrukci do té míry, že se nakonec jeho struktura rozpadá, což je okem snadno viditelné. Zde ovšem není z laického pohledu možné spolehlivě určit, zda je úbytek profilu dřeva ještě z hlediska statiky v pořádku anebo již ohrožuje pevnost konstrukce.
• Rozpoznání rozsahu napadení dřevokaznou houbou je ještě komplikovanější (viz. bod 1.) a nedovolili bychom si vám radit se o něj pokoušet sami, bez odborného posouzení.
• Dalším faktorem narušení pevnosti konstrukce může být narušení pevnosti spojů, a to v důsledku prostého mechanického poškození spoje, anebo následkem střídání rázů teplot, kdy dřevo podléhá přílišným výkyvům mezi vlhkostí dřeva a jeho vysycháním a důsledkem je povolení tesařského spoje.

Zatékání v důsledku porušení střešní krytiny je buď zjevné – porušení střešní krytiny je viditelné, anebo jej rozpoznáte lokálními „mapami“ na prvcích konstrukce, které vznikají dlouhodobým působením zatékání.

Dřevěné konstrukce musí mít dostatečný přístup proudícího vzduchu, jinak v důsledku střetu teplého vzduchu, proudícího do půdních prostor při vytápění a studeného povrchu střechy, vznikají na dřevěné střešní konstrukci kondenzace. Jestli je odvětrávání nedostatečné poznáte tedy, po dlouhodobém působení, podle tmavého zbarvení trámů (známka kondenzace) a v pozdější fázi také podle bílých míst, resp. plísní na povrchu trámů. Snadno to poznáte samozřejmě také podle toho, že střecha žádné odvětrání jednoduše nemá, tzn. vzdušníky atp.

Přítomnost ptáků na půdě snadno rozpoznáte podle ptačího trusu na trámech a podlaze půdy. Místa, kudy se ptáci do prostor půdy dostávají, je potřeba zabezpečit. Ptačí trus působí kvůli kyselosti a kvůli uzavření povrchu dřeva destrukčně na strukturu dřeva. Současně je zdravotně vysoce nebezpečný člověku, a to pro přítomnost alergenů, množství roztočů a ektoparazita klíšťáka holubího.

Na tuto otázku si snadno odpovíte na základě svých zkušeností a pocitů buď ANO, nebo NE. To, že nelze udržet stálou pokojovou teplotu, je signál k řešení izolace domu.

Stejně jako u bodu 8. postačí prosté ANO, nebo NE. Důvodem může být buď nezateplení střešní konstrukce anebo špatné zateplení. Vedlejším efektem mohou být plísně v rozích obytných místností a také kondenzace v prostoru půdy, které vznikají např. v důsledku tepelných mostů, které se tvoří mezerami v izolaci nebo nedoléháním izolace k obvodovému zdivu.

Stejně jako u bodu 8. a 9. postačí prosté ANO anebo NE. Dlouhá doba, než se obytné místnosti vytopí znamená, že čekáte, než se prohřeje zdivo, ale také strop a než se prohřeje částečně i půda a topíte tzv. „pánubohu do oken“.

Plísně se na stěnách, v rozích obytných místností, projevují typickými tmavými místy, které mají tendenci se dále rozšiřovat a také objevovat i na dalších místech, kde dosud nebyli. Pokud jsou plísně i jinde, např. kolem oken nebo dole u podlahy, důvodem může být i přílišné utěsnění oken a nedostatečné větrání. Plísně v rozích místností u stropu však signalizují problém s nedostatečným nebo nesprávným zateplením stropní konstrukce.

Plísně v půdních prostorách se na dřevěných konstrukcích projevují nezaměnitelným bílým povlakem. Ten je důsledkem přílišné vlhkosti v půdních prostorách. Dřevo podléhá degradaci a plísně mohou být zdraví velmi nebezpečné.